Matyáš Vachoušek je v pouhých 22 letech nejstarším ze stálých hráčů B-týmu. O tom, jak těžké je adaptovat se na náročný fotbal trenéra Davida Šourka i změny v kádru jsme se jej ptali během letní přípravy.
Začneme hned ožehavým tématem. Trenéři dopředu hlásili, že příprava béčka bude hodně náročná. Jak těžké je pro hráče připravit se na styl fotbalu, který je dost postavený na dobré fyzičce?
Je to hodně náročné. S kondičním trenérem běháme několikrát týdně bez balónu, ten jsme tolik neviděli. Teď se ale už běhy zkracují a chystáme se na začátek sezóny.
I přes tréninky zaměřené spíš na kondici a změnu taktiky se vám v zápasech celkem dařilo, třeba i proti družstvům z ČFL…
I s nováčky v týmu si to sedlo a daří se nám hrát kombinačně, po zemi. Zatím nám to funguje i proti dobrým soupeřům ze třetí ligy, to je super.
Zmiňoval jsi nováčky v týmu. Jak těžké to pro tebe je, když jsi v béčku jeden z mála ,,starších‘‘?
Už jsem si zodpovědnost zažil loni, to jsem dělal kapitána. Teď je pro mě nová zkušenost být nejstarší mezi tak mladými kluky.
I v přípravě vám pomáhají hráči áčka. Není někdy v přípravě problém, když se tam častěji točí?
Třeba Yasser u nás byl už loni, celkově nám hráči A-týmu pomáhají, není to na obtíž.
Závěrem otázka mimo herní složku. Jak se změní atmosféra v kabině, když přijde třeba deset mladých hráčů?
Protočilo se tu deset až patnáct kluků. Všichni ale zapadli parádně, a hlavně si plní svoje povinnosti. To je pak vidět i na hřišti
